Objednávka salátů

Střešní hydroponická farma o velikosti cca 100 m² bude umístěna na střechu stávající crossdock haly (mezi hlavní logistickou halou a administrativní budovou) DB Schenker v Liberci, ve výšce přibližně 6,3 m.

LifeNa začátku budou vysázeny pouze saláty, ale v budoucnu se stejným způsobem budou pěstovat i bylinky, v letním období se uvažuje také o jahodách. Farma vyprodukuje až cca 2 500 rostlin měsíčně v sezóně od dubna do října. Rostliny se z kanálků sklízejí po 4 týdnech.

Organizace Salát na střeše zajistí sklizeň salátů a veškerou produkci předá DB Schenker.  Společnost předpokládá, že 2/3 produkce poskytne lokálním partnerům a 1/3 nabídne zaměstnancům na pobočkách.

Ve světě je hydroponické farmaření odzkoušená a rozvinutá forma udržitelného využití střech. V České republice šlo doposud o využití v malých měřítkách. Tereza Nalezená, která stojí za projektem Salát na střeše, chce v rámci doktorandského studia ověřit možnosti jejich užití na větších plochách. V loňském roce provozovala zkušební farmu na střeše Technické univerzity v Liberci a nyní ve spolupráci s DB Schenker otestuje koncept na střeše komerční budovy, konkrétně logistické haly.

Na střeše TUL byly použity „áčkové“ stojany, které mají místo na 200 rostlinek a jedná se o uzavřený cirkulační systém v rámci každého stojanu. Na velkou farmu by to tedy vyžadovalo provádět proces kontroly systému a práce s živinami u každého systému samostatně, což by bylo neefektivní. Plošné stojany, které budou použity nyní, jsou levnější, více profesionální a mají jeden velký společný systém. Každou operaci tedy stačí vykonat pouze jedinkrát.

Rozdíl bude také v tom, že v rámci pilotního projektu střeše TUL se používala semínka a následně se z nich pěstovaly sazeničky, což trvalo 3 týdny a při pěstování se z nich například musely manuálně otrhávat lístky. Nyní se ale přechází na efektivnější variantu sázení již předpěstovaných sazeniček. Ty stačí zasadit a poté sklidit.

Projekt se zaměřuje na byznysové výsledky. Velikost sklizně, ceny, paušálové poplatky, zkrátka ekonomický úhel pohledu. Na střechu DB Schenker byl zvolený jiný hydroponický systém než „áčkové“ kanálky, takže by měl proces být více automatizovaný, efektivitu by mělo zlepšit i použití předpěstovaných sazeniček.

Vedle ekonomické části má projekt i tu biologickou – bude se testovat chemická čistota plodin vypěstovaných na střeše objektu v průmyslové zóně. Všechny dosavadní poznatky a zkušenosti směřují k tomu, že ve výškové úrovni střešní farmy není prašnost. Smog a částice se ve městech drží u země, takže na střechu vyšší 10 m se nedostanou.

Vysazením na střechu TUL již bylo dokázáno, že se projekt dá provést za jakýchkoliv podmínek v podstatě kdekoliv a že není potřeba žádných speciálních úprav.

Aby se navrátily počáteční náklady farmy, měla by fungovat alespoň 3 roky. Vstupní investice představují především vybudování hydroponického systému, izolace střechy proti nadměrné vlhkosti, ale třeba také vybudování přístupu na střechu. S rozlohou farmy zároveň stoupá i návratnost finančních nákladů. Čím déle pak farma na střeše funguje, o to více se vyplatí.

Nutrient film technique (NFT) je technika pěstování, při které rostliny rostou napůl v živném roztoku a napůl ve vzduchu, protože kořenový systém je většinou vyšší než hladina vody, která proudí uvnitř.

Jelikož se jedná o pilotní projekt, na kterém se má demonstrovat kompatibilita celé farmy a ukázat, že se dá projekt na střeše vybudovat bez jakýchkoliv úprav, farma není zastřešená. Do stávajících hal by se skleníky ani nedaly umístit, resp. představovaly by dodatečnou zátěž na střešní konstrukci. Zároveň by se zhoršila funkce snižování teploty v okolí budovy, což je jeden z hlavních benefitů zelených střech.

Obě varianty mají svoje výhody, otevřené pěstování stavbu zazelení, ochladí a podpoří biodiverzitu, zatímco skleníky mohou využívat odpadní teplo z budov, umožňují celoroční pěstování a dá se v nich zajistit laboratorní hygiena.

Minimální požadavky na úpravy střech byl hlavní důvod, proč si Tereza Nalezená vybrala právě hydroponické farmy. Komerční budovy, zejména průmyslové haly, jsou vysoce funkční objekty, u jejichž konstrukce hraje roli i cenová efektivita. Idea zelených střech obecně u tohoto typu staveb v praxi naráží právě na dodatečné náklady a nutnost zajistit personál pro pravidelnou údržbu. Zároveň se majitelé komerčních budov v posledních letech přiklánějí k fotovoltaice a novější haly už na ní mají střechy uzpůsobené.

Podle Terezy Nalezené je tedy šance ozelenit střechy komerčních budov, pokud se najde způsob, který je nenáročný. Hydroponie je lehká a dá se aplikovat na všechny střechy, i na ty, které nejsou uzpůsobené na fotovoltaiku. Všechny střechy mají totiž rezervu v nosnosti kvůli případnému sněhu, která bývá 120 kg na m² a hydroponická farma váží pouze 20 kg na m². V zimě se farmy mohou ze střech sundat, ale v praxi často stačí konstrukci jen složit do rohu střechy. Problém v tíze představuje zavlažovací voda, která může vážit i okolo 1 tuny na m². S tím pomáhají statici a facility manažeři a v krajním případě se dají nádrže s vodou umístit i na zem.

Další podmínkou pro provozování farmy na střeše, je zajištění odpovídajícího přístupu na střechu. Nově budované haly ho už ale často mají, právě s ohledem na potenciální obsluhu fotovoltaiky. Ze stejného důvodu se zde často buduje i zábradlí. Produkce se ale samozřejmě dá umístit i na haly, které toto vybavení kvůli fotovoltaice nemají. Na střechu se pouze musí umístit ochranná PVC folie, která brání poškození střešního pláště. Tato ochrana je ale opět instalována právě i kvůli fotovoltaice. Spotřeba elektřiny a vody je trvale velmi nízká.

Voda se pro hydroponické pěstování rostlin musí hodně upravovat. Hydroponický roztok je velmi exaktní, voda musí být přefiltrovaná a obsahovat přesné množství každé živiny. Je to tedy velmi složité, nicméně zkušenosti ze zahraničí naznačují, že to v běžné praxi realizovat lze.

Projekt se zrodil v rámci disertační práce skrz univerzitní startup na TUL a čerpal vnitřní grant univerzity. Nicméně tím, že se nejedná o typický spin off a projekt de facto posouvá již existující myšlenku do jiného prostředí, se nejedná o duševní vlastnictví univerzity. Organizace Salát na střeše je s.r.o založená Terezou Nalezenou.

Salát na střeše vybuduje a bude provozovat hydroponickou farmu na střeše libereckého terminálu, který je ve vlastnictví DB Schenker. Jako vlastník budovy se stane i vlastníkem zařízení na střeše, zároveň bude dodávat i elektřinu a vodu. Organizace Salát na střeše bude mít v kompetenci vše od vysazení, pěstování až po sklizeň zeleniny. Následně znovu přichází role DB Schenker, který bude zajišťovat kompletní odbyt vyprodukovaných rostlin. Znamená to zajistit bedýnky pro skladování a převoz, sehnání odběratelů nebo prodej zájemcům, včetně související administrativní agendy.

DB Schenker je globální logistická společnost, která si uvědomuje význam udržitelnosti a patří ke společnostem, které investují do zkoumání nových přístupů. Většina těchto projektů souvisí s využíváním alternativních paliv v přepravě nebo nasazováním chytrých technologií v plánování nebo skladové logistice. Řada iniciativ ale souvisí i s údržbou budov, nakládání s energiemi a zlepšováním prostředí pro zaměstnance.

Liberecká pobočka DB Schenker je zrovna jedna ze dvou v České republice, kde působí včelařský klub DB Schenker a kde jsou umístěny včelíny. Právě schopnost zajistit odbyt medu dává společnosti základ pro rozšiřování kompetencí směrem k další zemědělské produkci.

DB Schenker předpokládá, že pro 2/3 produkce zajistí odběratele mezi organizacemi v libereckém regionu a 1/3 nabídne zaměstnancům.

(V současné době probíhají jednání DB Schenker s Libereckou nemocnicí. Saláty budou poskytnuty … za tržni cenu / za symbolickou cenu/ darem.)

Zaměstnanci si budou moc výpěstky zakoupit pro vlastní spotřebu, a to nejen ti z Liberci, ale díky propracované distribuční síti se saláty začerstva dostanou k zaměstnancům DB Schenker po celé České republice. Výtěžek z prodeje poputuje na charitativní účely, podobně jako je tomu v případě medu.

Pilotní projekt má za cíl prozkoumat reálnou ekonomickou proveditelnost. Předpokládá se návratnost do tří let. Pro DB Schenker je primárním benefitem potenciální pozitivní dopad projektu na okolní prostředí terminálu a společenský přesah pro zaměstnance a místní komunitu.

Provoz hydroponické farmy je nenáročný, speciálně v tak malém měřítku. Zároveň je do velké míry automatický a dá se monitorovat na dálku. Na 100 m² stačí v zajetém provozu časová dotace jednoho člověka na půl dne v týdnu. Poněvadž se nyní proces testuje, předpokládáme, že se na začátku bude jednat asi o 8 hodin týdně a občasné zkontrolování.  Období sklizně poté také zabere více času.

Celé řešení jde naproti trendu městského zemědělství (resilience, adaptace na změnu klimatu, lokální produkce, ozelenění, snížení uhlíkové stopy), naplňuje 3+1 pilíře udržitelnosti (ekologický, ekonomický, sociální + estetický). Jedná se tedy o řešení obhajitelné v rámci brzo platné Směrnice o zelených tvrzeních.

DB Schenker do celého projektu vstoupil s vědomím, že se nemusí povést a mnoho aspektů se musí optimalizovat a vymyslet, aby optimálně fungovaly. Toto riziko chce ale podstoupit, pokud se totiž projekt podaří, bude se jednat o široce aplikovatelné, udržitelné řešení, které bude vyhovovat všem zúčastněným stranám.

Smog i částice se ve městech drží u země, takže díky výšce střechy se plodiny nekontaminují. To nakonec prokázal již pilotní projekt na střeše Technické univerzity v Liberci.

Zdravotní nezávadnost a správná jakost zemědělské produkce se bude i v rámci tohoto projektu nezávisle testovat, aby tato jistota byla potvrzena i výzkumem.

Máme záložní zdroj el. energie. To je nutné i pro zajištění chodu naší firmy.

Dodavatelem NFT hydroponie je společnost Gardenix, se kterou organizace Salát na střeše řeší odborné i praktické otázky a která zprostředkovala i zkušenosti jiných zemědělců. Dílčí aspekty konzultovala Tereza Nelezená například i s odborníky ze Zemědělské univerzity.